Nemůžete se s hlučným sousedem domluvit, můžete situaci řešit cestou mediace nebo právní.
Mediace
Mediace je mimosoudní forma řešení sporu, ve které nestranný mediátor sporným stranám aktivně pomáhá nalézt řešení k dosažení smíru. Na rozdíl od soudního řízení tak mají strany po celou dobu nad vyjednáváním i samotným výsledkem plnou kontrolu. Předností mediace je úspora času, jelikož oproti i několikaletému soudnímu jednání v mediaci k vyřešení sporu může dojít v rámci dní, či hodin.
U náročných sporů, kdy se strany odmítají vůbec vidět je možná také forma oddělených jednání, které mediace v rámci svého flexibilního procesu také umožňuje. Mediátor se schází s každou stranou zvlášť a protistranám zprostředkovává vzájemné, předem schválené postoje, je to někdy jediná možnost, jak jim umožnit začít spolu komunikovat. Nepotkávají se tedy společně v mediační místnosti, jak je obvyklé, ale aby bylo jednání co nejefektivnější, strany se můžou domluvit, že budou jednat s mediátorem přímo ve svých bytech.
Přečtěte si jam můžou mediace pomoct při řešení obtěžování hlukem v článku Ticho prosím!
Právní cesta
Obtěžování hlukem je častým jevem v rámci společného soužití v bytovém domě. Z obecného omezení výkonu vlastnického práva vyplývá, že vlastník jednotky je povinen učinit vhodná opatření a trvale se chovat tak, aby sám ani osoby, které s ním bydlí, neobtěžovali sousedy nadměrným hlukem. Vždy by mělo být nicméně přihlédnuto k závažnosti takového porušení, tzn. jaká byla míra způsobeného hluku, zda se jednalo o ojedinělý případ či k obtěžování hlukem dochází opakovaně, co konkrétně hluk způsobuje a za jakých okolností. Pro úspěšnost žaloby na imise je tedy nutné, aby působené obtíže dosáhly určité intenzity. To znamená, že např. v případě realizací nutných oprav jednotek lze očekávat, že bude způsoben určitý hluk, a domáhat se v této souvislosti, aby bylo upuštěno od závadného jednání, by bylo obtížné.
Žalobu může podat jakýkoliv vlastník, který se cítí být hlukem obtěžován, nikoliv však společenství vlastníků, které z povahy věci nemůže být jako právnická osoba obtěžováno hlukem. Jedinou právnickou osobou, která může žalobu podat, je za určitých okolností obec.
Žalovat lze kohokoliv, kdo při výkonu svých vlastnických práv k věci obtěžuje své okolí hlukem. Žalovaný ani z hlediska své odpovědnosti působit hluk přímo sám nemusí, stačí, pokud hluk určitým způsobem umožňuje. Jak již ale bylo zmíněno výše, jedná-li se o hluk způsobený provozem, který je úředně schválen, nelze z tohoto důvodu, nejsou-li překročeny meze stanovené v rámci úředního schválení, žalovat provozovatele na imise.
Problematické je dále posouzení, jaká míra hluku je nepřiměřená místním poměrům. V každém případě tak musí být posuzovány konkrétní okolnosti.
Preventivně lze společenství doporučit, aby domovní řád stanovil povinnost dodržovat po určitou denní či noční dobu klid, přičemž za její porušování by společenství mohlo za podmínek vymezených ve stanovách udělovat pokuty.