Zákon, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
Jedná se o veškeré jednotky, které vznikly na základě zápisu do katastru nemovitostí s účinky vkladu do 31. 12. 2013. Nejčastějším způsobem, jak dle ZoVB vznikaly a dnes dle OZ stále i vznikají jednotky, je na základě prohlášení vlastníka budovy, kdy se na základě tohoto dokumentu zapíše vlastnictví k jednotce do katastru nemovitostí. Dalšími způsoby vzniku jednotky je výstavba na základě smlouvy o výstavbě, dohodou spoluvlastníků (o oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) či dohodou manželů (změna rozsahu nebo zrušení společného jmění manželů) nebo rozhodnutím soudu ve věcech spoluvlastníků nebo manželů.
Prohlášení vlastníka budovy lze zjednodušeně definovat jako právní jednání (dříve právní úkon), jímž vlastník budovy, vymezuje v budově jednotky. Prohlášení má zpravidla dvě části – část textovou a část obrazovou obsahující zpravidla půdorysy jednotlivých podlaží budovy s označením jednotlivých jednotek a s označením společných částí. Vlastník budovy tedy svým prohlášením určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených ZoVB a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami a které se zase stanou společnými částmi domu. Prohlášení musí mít písemnou formu a je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě.
Skutečnost, že se jedná o jednotku vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, je možné zjistit z výpisu katastru nemovitostí k příslušné jednotce, kde v části označené jako „Typ jednotky“ je uvedeno, že se jedná o jednotku vymezenou podlé zákona o vlastnictví bytů. Tento údaj bývá rovněž uveden i v hlavičce výpisu z katastru nemovitostí hned pod údajem o okamžiku, ke kterému se výpis pořizuje.
Jednotkou se pak pro účely zákona o vlastnictví bytů rozumí byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu, což plyne z § 2 písm. h) ZoVB. Bytem se dle ZoVB rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, zatímco nebytovým prostorem se rozumí dle ZoVB místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. Z uvedeného plyne, že ZoVB rozeznával různé typy jednotek – byt, nebytový prostor, rozestavěný byt a rozestavěný nebytový prostor. Všechno to však byly jednotky.
*ZoVB - zákon o vlastnictví bytů