Zřízení kontrolního orgánu

Kdy zřídit kontrolní orgán?

Již při tvorbě stanov společenství je třeba zamyslet se, zda je vhodné zřídit v SVJ i některý z fakultativních orgánů. V případě kontrolního orgánu záleží na mnoha faktorech, zejména na množství finančních prostředků, kterými SVJ disponuje, na velikosti společenství, a především pak na vzájemné důvěře mezi členy statutárního orgánu a ostatními vlastníky jednotek.

• jedná-li se o velké společenství (více než třicet jednotek);
• pokud je ve funkci statutárního orgánu profesionální předseda, není od věci, je-li alespoň formálně kontrolován orgánem složeným z řad vlastníků.
• jsou-li mezi statutárním orgánem a vlastníky jednotek vleklé spory, mohla by existence kontrolního orgánu pomoci tento problém vyřešit či alespoň částečně korigovat. Bohužel se ale v mnoha případech stane pravý opak – do kontrolní komise se dostane „problémový“ vlastník a výboru spíše hází klacky pod nohy, než aby působil konstruktivně.

• Pokud je již rozhodnuto o zřízení kontrolního orgánu, přichází na řadu výběr varianty kolektivního orgánu – kontrolní komise či jednočlenného orgánu – revizora, případně kontrolora. Opět platí pravidlo, že u větších SVJ je vhodnější kontrolní komise, u těch menších revizor.
• Oproti předešlé právní úpravě je třeba také upozornit na důležitou změnu. Od roku 2014 mají společenství povinnost zapisovat členy kontrolního orgánu do rejstříku společenství, podobně jako je tomu u členů statutárního orgánu.

• Pro volbu, funkční období a odvolávání členů kontrolního orgánu platí takřka totožná pravidla jako pro členy statutárního orgánu. Způsobilost stát se členem kontrolního orgánu má každý, kdo je způsobilý zastávat funkci ve statutárním orgánu. V čele kontrolní komise bývá obvykle předseda, který je volen samotnými členy komise.

• Kontrolní orgán v rámci své působnosti kontroluje ostatní orgány společenství, zda vyvíjí činnost v souladu se zákonem a schválenými stanovami, vyjadřuje se k řádné účetní závěrce, podává shromáždění zprávy o své kontrolní činnosti, účastní se prostřednictvím svého zástupce jednání výboru a podílí se na sestavování rozpočtu SVJ.

• Podmínkou členství ve voleném orgánu společenství, tedy zejména členství ve statutárním orgánu či kontrolním orgánu, není nutně členství v SVJ, členem statutárního, popřípadě kontrolního orgánu se tedy může stát i osoba, která není vlastníkem jednotky v domě, ledaže tuto možnost výslovně vyloučí stanovy. Jako člena voleného orgánu je možné zvolit pouze fyzickou osobu, která je plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu právních předpisů upravujících živnostenské podnikání nebo právnickou osobu, jejíž zástupce splňuje tytéž podmínky.

  Plně svéprávná je každá fyzická osoba starší osmnácti let, jejíž svéprávnost nebyla omezena rozhodnutím soudu, případně osoba starší šestnácti let, které byla plná svéprávnost naopak soudem přiznána.

  Za bezúhonného je považován ten, kdo splňuje podmínky zakotvené v § 152 a násl. občanského zákoníku a nebrání mu žádná zákonná překážka ve smyslu § 63 až § 65 zákona o obchodních korporacích a § 8 zákona o živnostenském podnikání. Za bezúhonnou není považována například osoba, která vykonávala za poslední tři roky funkci statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, jejíž úpadek byl osvědčen.

  Na důkaz splnění zákonných podmínek je každý člen voleného orgánu povinen předložit rejstříkovému soudu čestné prohlášení opatřené úředně ověřeným podpisem.