Rozsudek Nejvyššího soudu k hlasování jednoho z manželů na shromáždění SVJ
Rozsudkem nejvyššího soudu vyvrcholil spor mezi vlastníky jednotek v domě a společenstvím vlastníků jednotek.
Nejvyšší soud tak potvrdil rozhodnutí ohledně platnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, kterým byly schváleny nové stanovy. Vlastníci dvou jednotek v domě, kteří jsou manželé a mají tyto jednotky ve společném jmění, se domáhali neplatnosti tohoto usnesení s tím, že změna stanov nebyla přijata tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, jak stanovily stanovy daného společenství vlastníků.
Na zmiňovaném shromáždění byl přítomen v případě každé bytové jednotky pouze jeden z manželů, přičemž při hlasování o změně stanov byly počítány pouze hlasy přítomného manžela. Společenství vlastníků tak hlasy manželů rozdělilo na polovinu a hlasy nepřítomného manžela při hlasování nepočítalo.
Vlastníci dvou jednotek se domáhali neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek s tím, že jednotliví manželé neměli k zastupování druhého manžela plnou moc, která by je opravňovala jednat za oba manžely.
Soud prvního stupně i odvolací soud se ztotožnily s argumentací žalobců a konstatovaly, že manželé mají právo na vzájemné zastupování, a to i na shromáždění vlastníků jednotek. Manželé se vztahu ke společenství vlastníků považují za jednu osobu, nakládají s věcí jako jedna osoba a hlasují jako jeden vlastník s váhou hlasů odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná a společenství vlastníků nemá právo zkracovat hlasy dotčených vlastníků na polovinu.
Společenství vlastníků však podalo dovolání, tvrdíc, že účast a hlasování na shromáždění není běžnou záležitostí, při níž by se manželé vzájemně zastupovali. Současně poukázalo na to, že otázka, jak počítat hlasy za jednotku ve společném jmění manželů, dosud nebyla Nejvyšším soudem vyřešena.
Nejvyšší soud zdůraznil rozdíl mezi oprávněním vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit na základě plné moci třetí osobou a povinností spoluvlastníků zmocnit společného zástupce. Podle soudu není nutné, aby si manželé vzájemně udělovali plnou moc, pokud to nevyžadují stanovy.
Soud také uvedl, že písemná plná moc bude nutná pouze v případě, kdy vlastníky zastupuje třetí osoba. V případě manželů postačí, aby jeden z manželů informoval společenství ústně o oprávnění druhého manžela jednat za oba.
Nejvyšší soud navíc uznal, že oprávnění jednoho manžela zastupovat druhého může vyplývat i z okolností, zejména pokud se druhý manžel námitky nevznesl a konkludentně souhlasil s tím, aby ho přítomný manžel zastupoval.
Nejvyšší soud tedy potvrdil, že postup společenství vlastníků byl v rozporu se zákonem, pokud stanovy nevyžadují písemnou plnou moc. Zcela odmítl rozdělování hlasů připadajících na jednotku podle toho, kdo je na shromáždění přítomen, protože spoluvlastníci mohou vykonávat svá hlasovací práva pouze jako celek.