Návrh na prvozápis do rejstříku

Jak předkládat návrh na prvozápis do rejstříku?

Návrh na zápis do rejstříku společenství vlastníků je nutné předkládat na předepsaném formuláři dostupném na stránkách https://justice.cz/. Zde se nachází odkaz na podání do veřejného rejstříku a následně v kolonce „Jaký formulář chcete použít?“ zvolit „Inteligentní formulář“. Následně je třeba vybrat požadovaný typ návrhu – „Prvozápis“ – a požadovanou právní formu – „Společenství vlastníků jednotek“.

Návrh je třeba podávat u místně příslušného rejstříkového soudu. Rozhodující je adresa sídla společenství vlastníků. Po vyplnění adresy sídla se automaticky vyplní i příslušný rejstříkový soud.

Dále je nutné vyplnit předmětnou část. V předmětné části se vyžadují údaje o systému orgánů společenství, datu vzniku, názvu, sídlu, účelu společenství, názvu nejvyššího orgánu, údaje o statutárním, případně kontrolním orgánu a jeho členech.

Nejprve je tedy třeba vybrat, jaký typ statutárního orgánu bude společenství mít, přičemž jsou jen dvě možnosti – orgán kolektivní či individuální. Kolektivním statutárním orgánem je výbor, individuálním předseda.

Občanský zákoník již nadále na rozdíl od předchozí úpravy nestanoví minimální počet členů výboru. Aby se jednalo o kolektivní orgán, musí mít nicméně alespoň dva členy. Sudý počet členů ale v zásadě není praktický. Při rovnosti hlasů by v takovém případě muselo být např. určeno, že rozhodující je hlas předsedy výboru.

U data vzniku je v souladu s § 1204 občanského zákoníku třeba vybrat, že společenství vzniká dnem zápisu. Dále je třeba v souladu s přijatými stanovami doplnit název, sídlo a účel společenství. Dle § 1194 občanského zákoníku je společenství právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Veškerá činnost společenství by měla být v souladu s tímto účelem. Společenství je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem jen v rozsahu naplňování tohoto účelu. Nesmí tedy podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem či členem.

Dále je třeba zapsat název nejvyššího orgánu, tzn. shromáždění, u statutárního orgánu poté údaje o předsedovi společenství či jednotlivých členech výboru. Pro účely podání návrhu je u fyzické osoby, který má být zapsána jako člen statutárního orgánu, vyžadováno jméno a příjmení, rodné číslo, státní příslušnost, rodné příjmení (pouze u žen se státní příslušností v ČR), okres, místo a stát narození, adresa. U každého člena statutárního orgánu je nutné vymezit funkci, kterou ve statutárním orgánu zastává, tj. předseda, resp. předseda společenství vlastníků, místopředseda výboru či člen výboru, a kdy tato funkce vznikla.

Formulář dále obsahuje položku počet členů statutárního orgánu. Zde je nutné s ohledem na § 1200 odst. 2 písm. d) OZ stanovit jejich přesný počet. V závěru předmětné části se vyplňuje způsob jednání za společenství, tak jak bylo vymezeno ve stanovách, nejčastěji tedy jedná navenek za výbor předseda výboru a v případě jeho nepřítomnosti místopředseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru a právní jednání v písemné formě musí být podepsáno předsedou a dalším členem výboru. Je-li ve stanovách zřízena kontrolní komise, musí být zapsána do rejstříku včetně údajů o jejích členech.

Poslední položkou předmětné části je místo pro uvedení ostatních skutečností, má-li se taková skutečnost do rejstříku zapisovat a není-li ve formuláři samostatně specifikována. Zde je možné uvést den založení společenství, ale není to nezbytné.

V závěrečné části formuláře se uvádí seznam navrhovatelů, požadované datum provedení zápisu, seznam osob, které budou formulář podepisovat, seznam příloh, místo a datum vyplnění formuláře. Navrhovatelem je v souladu s § 40 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících statutární orgán společenství. U data provedení zápisu navrhovatel požádá o zápis všech uvedených skutečností do rejstříku v zákonem stanovené lhůtě. Jestliže návrh podává navrhovatel, uvede do kolonky „Tento návrh podává za navrhovatele“ osobu, resp. osoby, které budou návrh podepisovat, tzn. buď předseda společenství anebo všichni členové výboru. Jestliže návrh podává zástupce navrhovatele na základě plné moci, je nutné v návrhu specifikovat, o jakého zmocněnce se jedná, zda jde o advokáta, notáře či obecného zmocněnce.

V návrhu se dále uvádí seznam předkládaných příloh. Dle zákona o veřejných rejstřících musí být návrh doložen listinami o skutečnostech, které mají být do rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Přílohy, které je pro účely zápisu společenství do rejstříku, nutné k návrhu přiložit, jsou zakladatelské právní jednání – prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k rozestavěným jednotkám, zápis z ustavující schůze shromáždění, pro který zákon vyžaduje formu notářského zápisu, včetně nezbytných příloh, jako jsou prezenční listina, plné moci k zastupování na schůzi, schválené stanovy společenství. Dále je nutné do seznamu uvést zápis z první schůze zvoleného výboru, kde členové zvolí předsedu, případně místopředsedu výboru. Rovněž je třeba předložit čestná prohlášení členů volených orgánů společenství, že splňují všechny zákonné požadavky pro výkon funkce člena daného voleného orgánu a souhlasí se zápisem do rejstříku.

Po vyplnění data a místa vyplnění formuláře a uložení závěrečné části lze zkontrolovat veškeré vyplněné údaje v náhledu formuláře a následně generovat podání. Pro vygenerování podání je nutné zvolit, zda bude návrh podán v listinné či elektronické podobě. V případě podání v listinné podobě zákon obligatorně stanoví, že podpisy na návrhu v listinné podobě musí být úředně ověřeny. V případě podání v elektronické podobě musí být návrh buď opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem či zaslán prostřednictvím datové schránky.

Návrh s kvalifikovaným elektronický podpisem lze odeslat prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu podatelny příslušného rejstříkového soudu či prostřednictvím datové schránky do datové schránky soudu.

Prostřednictvím datové schránky lze nicméně návrh podat i bez kvalifikovaného elektronického podpisu. V takovém případě vygenerovaný formulář neobsahuje podpisové pole. Návrh musí být zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává.

Formulář je, jak bylo uvedeno výše, samozřejmě možné podat i v listinné podobě, když nemáte zřízenou datovou schránku či kvalifikovaný elektronický podpis. V takovém případě vygenerovaný formulář vytisknete a opatříte úředně ověřenými podpisy. Ověření podpisů je možné na jakémkoliv kontaktním místě veřejné správy, které je označeno modrým logem Czech POINT. Ověření podpisů Vám tedy mohou zajistit notáři, krajské úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů, ale také zastupitelské úřady (velvyslanectví) v zahraničí. Kontaktní místa provozuje rovněž Česká pošta, Hospodářská komora a také banky, kterým Ministerstvo vnitra udělilo autorizaci. Podepsaný formulář je následně možné zaslat běžnou poštou na adresu rejstříkového soudu či podat osobně na podatelně soudu.

Podání návrhu na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku podléhá poplatkové povinnosti. Za prvozápis společenství vlastníků jednotek stanoví zákon poplatek ve výši 6000 Kč. Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro příslušný soud. Poplatek není možné uhradit prostřednictvím kolků, jelikož se jedná o poplatek vyšší než 5000 Kč. Obecně platí, že veškeré soudní poplatky (vyjma složení jistoty u předběžných opatření) musí být soudu poukázány s variabilním symbolem. V případě, že je platba soudu poukázána bez uvedení variabilního symbolu, nebo se špatným variabilním symbolem, bude soudem pro nezařaditelnost vrácena zpět a nemůže být soudem akceptována. V případě, že je platba soudu poukázána bez uvedení variabilního symbolu, nebo se špatným variabilním symbolem, bude soudem pro nezařaditelnost vrácena zpět a nemůže být soudem akceptována. Pokud není možnost hradit soudní poplatek v kolcích (jako v tomto případě), postupuje se v praxi (s výjimkou složení jistoty na předběžné opatření) tak, že je podán návrh k soudu a následně se čeká na výzvu soudu k úhradě, kde jsou stanoveny veškeré potřebné údaje, zejména číslo účtu příslušného soudu a variabilní symbol. Ve výzvě soud určí lhůtu k zaplacení v minimální délce 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty je řízení zastaveno. Tato lhůta je lhůtou zákonnou, u které nestačí, aby byl posledního dne lhůty odeslán příkaz bance k úhradě předepsané částky bezhotovostním převodem, ale platba musí být nejpozději v poslední den lhůty připsána na účet příslušného soudu.

Po podání návrhu soud věc prozkoumá, zdali zde nejsou důvody pro odmítnutí návrhu, a ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu může vydat usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin.

Rejstříkový soud následně zkoumá, zda údaje, které mají být do rejstříku zapsány, vyplývají z listin, které byly k návrhu přiloženy.

Rejstříkový soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, mají-li navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu. V tomto případě soud přezkoumává pouze, zda jsou splněny zákonné požadavky notářského zápisu.

V ostatních případech soud rozhodne o zápisu usnesením. Jednání nemusí být a zpravidla není nařizováno.