Jakou odpovědnost nese člen statutárního orgánu?
Dle § 159 odst. 1 občanského zákoníku platí pro všechny členy volených orgánů, že se zavazují vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jinými slovy jsou členové povinni jednat s „péčí řádného hospodáře“. Třetí odstavec téhož paragrafu pak uvádí, jakým způsobem funguje odpovědnost člena voleného orgánu. Jestliže člen orgánu způsobil škodu SVJ porušením svých povinností při výkonu funkce, pak je povinen tuto škodu nahradit. Pokud člen škodu nenahradí, stává se zákonným ručitelem za dluhy SVJ, a to v rozsahu škody, kterou měl nahradit SVJ. C o si však představit pod pojmy nezbytná loajalita, potřebné znalosti a pečlivost? Alespoň částečnou odpověď na tuto zapeklitou otázku můžeme nalézt v § 51 a násl. zákona o obchodních korporacích – „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“ Ač se tato definice primárně vztahuje na obchodní korporace, mezi něž společenství vlastníků nepatří, jsou mnozí odborníci toho názoru, že ji lze aplikovat i na členy volených orgánů SVJ.
Je tedy evidentní, že současná zákonná úprava klade na členy volených orgánů SVJ vysoké nároky a osobní odpovědnost jejich členů je velká, proto nezbývá než doporučit, včas konzultovat všechny závažné kroky s odborníky.
Typickým příkladem oblasti, kde na členy výboru dopadá odpovědnost, je povinnost vymáhat za společenství dluhy vzniklé neplněním zákonné povinnosti přispívat na správu domu a platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. Stručný návod, jak by měli členové statutárního orgánu v takovýchto případech postupovat, naleznete v jedné z následujících kapitol. Statutárové nesou mimo jiné i odpovědnost za správu majetku a za to, aby zápisy v rejstříku společenství odpovídaly skutečnosti.
Pojem „nezbytná loajalita“ v tomto kontextu znamená, že člen voleného orgánu je vždy při výkonu funkce povinen upřednostňovat zájmy příslušné právnické osoby (tedy i SVJ) před zájmy svými, popř. zájmy třetích osob (např. rodinných příslušníků apod.). Toto zahrnuje zejména povinnost respektovat právní předpisy, rozhodnutí nejvyššího orgánu (shromáždění) nebo povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se při výkonu funkce dozvěděl. V praxi je pak typickým porušením povinnosti loajality (a tedy obecně péče řádného hospodáře) např. upřednostnění vlastních finančních zájmů před zájmy SVJ, což bude mít zpravidla i trestněprávní důsledky. Jedná se např. o situaci, kdy členové volených orgánů, sjednávají pro svou osobu nějaké výhodnější postavení na úkor ostatních členů SVJ.
Pojem péče řádného hospodáře však nelze vykládat tak, že by člen voleného orgánu musel být vybaven všemi odbornými znalostmi souvisejícími s jeho funkcí, postačí mu totiž základní znalost umožňující rozpoznat hrozící škodu, jejímuž vzniku je povinen zabránit. Nicméně lze zkonstatovat, že pokud nějaká osoba přijme funkci člena voleného orgánu (a nebo v ní setrvá) i přes vědomí toho, že na tuto funkci tzv. „nestačí“ (např. svými znalostmi, nebo z jiného důvodu), dopouští se jednání, které je neslučitelné s péčí řádného hospodáře a bude tak povinna nahradit veškerou případně vzniklou škodu.
Více o orgánech SVJ naleznete zde: Orgány společenství vlastníků, jejich typy
Informace o odpovědnosti člena zde: Odpovědnost člena statutárního orgánu
Údaje k pravomocím si přečtěte zde: Pravomoci a povinnosti statut. orgánu
O výkonu a odpovědnosti více zde: Výkon funkce a odpovědnost vol. orgánu
O tom jak správně pečovat se dočtete zde: Výkon řádného hospodáře v praxi
Jak na smlouvu o výkonu funkce zde: Smlouva o výkonu funkce a odměny