Definice příslušenství jednotky dle občanského zákoníku
Občanský zákoník definuje příslušenství věci, v ustanovení § 510 jako „vedlejší věc, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejího hospodářského určení“. Na rozdíl od součásti věci (jež sama věcí není, a to ani tehdy, pokud ji původně před spojením s věcí byla) příslušenství věci je vždy samo věcí v právním slova smyslu. Pokud tedy dojde k převodu vlastnictví k věci hlavní, není automaticky převedeno i vlastnické právo k jejímu příslušenství. Příslušenství tak musí být vždy převáděno samostatně, a tedy musí být i samostatně vypsáno v kupní smlouvě.
Příslušenstvím jednotky jsou pak zejména komory, sklepy (přináležející k jednotce), ale i např. klimatizační jednotky. Pro lepší pochopení je vhodné provést srovnání se součástí věci. Zatímco součást je s věcí spojena fyzicky, příslušenství je s věcí hlavní spojeno právně (totiž jednak z vůle a rozhodnutí svého vlastníka, který je současně vždy i vlastníkem věci hlavní) a rovněž funkčně, když je toto příslušenství určeno k užívání společně s hlavní věcí. Příkladem tedy může být například parabola satelitu. Tato parabola je určena k tomu, aby se užívala společně s bytem, jakožto s věcí hlavní, nicméně pokud dojde k jejímu odinstalování, není sporu o tom, že byt bude bez větších problémů stále plnit své hospodářské určení a nedojde k jeho znehodnocení.