Kdo rozhoduje o záležitostech v domě?
Shromáždění je nejvyšší orgán společenství. Tedy ten, který rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech společenství. Jako orgán SVJ je shromáždění založeno přímo zákonem. Členství v tomto orgánu není dobrovolné, ale naopak je nerozlučně spjato s vlastnictvím jednotky, neboť shromáždění ze zákona tvoří všichni členové společenství. To znamená, že nabytím vlastnického práva k jednotce členství ve shromáždění i ve společenství samotném vzniká, a naopak zánikem vlastnického práva k jednotce členství ve shromáždění i ve společenství zaniká. Je pak jedno, zda se jedná o jednotku bytovou či nebytovou.
Shromáždění jako orgán projednává záležitosti ve své působnosti a rozhoduje o nich vždy na zasedáních shromáždění, případně při splnění speciálních podmínek i mimo něj. To, že není členství dobrovolné, však neznamená, že by vlastník jednotky měl povinnost účastnit se schůzí shromáždění, případně hlasovat. Ze strany některých SVJ totiž často přichází dotaz, zda mohou nějakým způsobem vlastníky donutit k tomu, aby se zasedání shromáždění účastnili, například zavést do stanov pokuty za neúčast atd.
Toto však není možné, neboť účast na shromáždění je právem vlastníka, nikoliv jeho povinností. Za to, že toto své právo aktivně nevykonává jej tedy nelze nijak postihovat.
U společenství, která se potýkají s problémem docílit usnášeníschopnosti lze doporučit konání shromáždění korespondenční metodou.
Shromáždění rozhoduje hlasováním, kdy každý vlastník jednotky má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech domu a pozemku, přičemž ani stanovami ani dohodou všech členů SVJ toto nelze změnit. V mnoha SVJ zde znovu dochází k chybám, kdy je u každého vlastníka počítán jeden hlas, a nikoliv počet hlasů dle podílu na společných prostorách. Tato praxe je zřejmě reliktem z dob, kdy bylo v daném domě družstvo a nikoliv společenství. V bytovém povětšinou družstvu platí, že každý člen má jeden hlas, v SVJ by to však bylo možné pouze v případě, že by všechny byty byly stejně velké. Pokud je tedy na shromáždění hlasováno způsobem, co člen to hlas a některý z členů následně napadne takto přijaté usnesení, bude u soudu nejspíše úspěšný.
Společní členové, např. manželé mající jednotku ve společném jmění manželů, případně osoby mající jednotku ve spoluvlastnictví, mají společně nedělitelný počet hlasů. Jak uvádíme níže, tito členové by si měli zvolit společného zástupce. Pokud se tak nestane a na shromáždění přijde více spoluvlastníků dané jednotky, přičemž nebudou hlasovat jednotně, bere se to tak, jako by se hlasování zdrželi. Nelze tedy v žádném případě dělit jejich hlasy a připočítávat je podle toho, jak který ze spoluvlastníků hlasoval.
Nejjednodušším způsobem, jak zjistit počet hlasu konkrétního vlastníka jednotky, je vyhledat tuto informaci online na webových stránkách katastru nemovitostí u výpisu informací o budově, ve které se jednotka daného vlastníka nachází. Zde upozorňujeme, že pokud je společenství samo vlastníkem nějaké jednotky v domě, při hlasování v rámci zasedání shromáždění se k jeho hlasu nepřihlíží.