Lhůty k vyúčtování a finančnímu vyrovnání
Zásadní otázkou před soudním vymáháním dluhu, kterou je třeba řešit, je určit, co se žaluje (zda záloha nebo nedoplatek vyúčtování) a zda a kdy nastala splatnost. Pokud ještě není dluh splatný, nelze jej soudně vymáhat, a naopak, pokud došlo ke splatnosti již před delší dobou, je třeba se ujistit, zda není dluh promlčen. Pro příklad lze uvést situaci, kdy se nacházíme v měsíci dubnu 2018, dlužník dluží za vyúčtování za rok 2016, je provedeno již vyúčtování za rok 2017 (splatné až v červnu 2018), kdy v roce 2017 nebylo uhrazeno na zálohách ničeho, a dále je zde splatný dluh za první tři měsíce v roce 2018. V takovém případě lze žalovat pouze dluh za vyúčtování za rok 2016 a zálohy za rok 2018. Oproti tomu není možné žalovat neuhrazené zálohy za rok 2017, jelikož u těch došlo k vyúčtování, dluh se tedy stal nedoplatkem na vyúčtování, který bude splatný v budoucnu a žalovat půjde až v momentě, kdy se stane splatným.
V daném případě se lhůty k vyúčtování a finančnímu vyrovnání řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Máme-li být z právního hlediska zcela korektní, je vhodné poznamenat, že výše uvedené ohledně dluhů vzniklých v roce 2017 se týká záloh a poplatků, které se každoročně vyúčtovávají. Příspěvky a jiné poplatky, které se nevyúčtovávají, je možné soudně vymáhat ihned po jejich splatnosti. Nicméně z praktického hlediska je téměř nerealizovatelné a v podstatě pro účely soudního řízení nehospodárné rozlišovat v rámci neuhrazeného předpisu plateb to, co se vyúčtovává a co nikoli. Zpravidla se jedná o relativně nevysoké částky, jednak samotná SVJ nejsou v rámci předepsaných měsíčních plateb schopna rozklíčovat, jaká část platby, na co připadá, a zejména pak soudy neumí s takovýmto detailním rozborem dluhu pracovat, neboť se jedná o poměrně specifickou agendu.