Řízení před rejstříkovým soudem

Jestliže má ale být dosaženo shody mezi zápisem skutečností a skutečným stavem, může být řízení zahájeno i bez návrhu. Soud či jiný orgán veřejné moci (zejména správní orgán) je povinen upozornit rejstříkový soud na případné neshody vždy, jakmile zjistí při své činnosti nesoulad zápisu se skutečným stavem. Tyto případy jsou však spíše ojedinělé. Jestliže rejstříkový soud vyzve společenství, aby mu sdělilo skutečnosti nebo předložilo listiny, které jsou nezbytné pro rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu, je předseda senátu oprávněn uložit společenství vlastníků pořádkovou pokutu, a to až do výše 100.000,- Kč.

Skutečný stav by měl vždy odpovídat zápisu v rejstříku společenství a statutární orgán je s ohledem na povinnost péče řádného hospodáře jeho členů povinen vždy zajistit podání návrhu na změnu.

Pokud má dojít ke změně údajů v důsledku rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, zapíše se údaj vyplývající z takového rozhodnutí bez dalšího, tzn. že rejstříkový soud nevydává rozhodnutí o povolení zápisu.

Účastníky řízení před rejstříkovým soudem je osoba, která podala návrh na zápis, a zapsaná osoba. Ve většině případů se bude jednat o tutéž osobu, tj. společenství vlastníků.

Návrh na zápis bude rejstříkovým soudem usnesením odmítnut, jestliže: je podán osobou, která k podání návrhu není oprávněna;

• není učiněn na předepsaném formuláři či není patřičným způsobem podepsán
• nejsou vyplněny všechny nezbytné údaje;
• je nesrozumitelný nebo neurčitý;
• nejsou doloženy nezbytné podklady k zápisu.

Před vydáním usnesení o odmítnutí návrhu z výše uvedených důvodů je však rejstříkový soud povinen vydat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na soud usnesení, kterým musí být navrhovatel vyzván k odstranění nedostatků, zejména k odstranění vad návrhu a doplnění nezbytných listin. Nedojde-li i po uplynutí lhůty určené ve výzvě rejstříkového soudu k odstranění nedostatků, rejstříkový soud návrh odmítne. Opakovaná výzva k odstranění nedostatků není možná. V usnesení o odmítnutí ale musí rejstříkový soud uvést, proč byl návrh odmítnut, a poučit navrhovatele, jak lze nedostatky odstranit.

Jestliže rejstříkový soud návrh ze zmiňovaných důvodů neodmítne, pustí se do přezkoumání souladu návrhu s obsahem předložených listin. Zapisované skutečnosti by měly odpovídat obsahu předložených podkladů.

Jestliže jsou všechny zapisované skutečnosti dokládány notářským zápisem a je-li jediným účastníkem řízení společenství vlastníků, popřípadě jde-li o zápis založeného společenství vlastníků, a obsah notářského zápisu odpovídá zapisovaným skutečnostem, zapíše rejstříkový soud tyto skutečnosti do rejstříku, aniž by vydával nějaké rozhodnutí. O takovém zápisu rejstříkový soud vyrozumí účastníky řízení zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tento zápis. Vyrozumění je rovněž zasíláno osobám, které se zapisují v rámci zápisu zapsané osoby. Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.

V ostatních případech rejstříkový soud rozhoduje o zápisu usnesením. Jednání se zpravidla nenařizuje.

V případě, že se jedná o změnu údajů v rejstříku v důsledku změny referenčních údajů v základním registru, je taková změna zapsána bez řízení. Mezi základní registry patří: registr osob – obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO, jejich provozovnách a statutárních zástupcích

• registr obyvatel – obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR, a to konkrétně jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů či ID datové schránky
• registr práv a povinností - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech
• registr územní identifikace, adres a nemovitostí - slouží k evidenci územního členění státu a vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích či katastrálních územích.

Dojde-li tedy např. ke změně adresy místa pobytu či změně jména, zapíše se tato změna bez řízení.

Zápis může dále obsahovat chyby v psaní a v počtech či jiné zjevné nesprávnosti. Tyto nesprávnosti může rejstříkový soud opravit i bez návrhu a bez vydání rozhodnutí. Předseda senátu pouze vyrozumí účastníky prostřednictvím zaslání výpisu z rejstříku, z něhož je oprava patrná. Není tedy nutné v případě změny referenčních údajů v základním registru a zjevných nesprávností v zápisu podávat návrh na změnu zápisu, kterým je zahajováno řízení před rejstříkovým soudem a za nějž se hradí soudní poplatek.

Rejstříkový soud má povinnost provést zápis nebo rozhodnout o návrhu nejpozději do 5 pracovních dnů. Tato lhůta běží ode dne, kdy byl podán návrh. Jestliže ale nebyl při podání návrhu uhrazen soudní poplatek, běží lhůta až ode dne jeho uhrazení.

Princip formální publicity - veřejný rejstřík

Sbírka listin jako součást rejstříku SVJ

Rejstřík společenství vlastníků jednotek

Podání návrhu na zápis změn ve veřejném rejstříku

Soudní poplatek za návrh na řízení